Rok 2020 byl pro Operátora ICT, a. s., (OICT) v oblasti Smart Prague dalším úspěšným rokem v zavádění inovativních projektů do každodenního života Pražanů a návštěvníků Prahy. Svědčí o tom i šest schválených projektových záměrů (Testování inovativní technologie pro správu dopravního značení, Smart Prague Center, Technicko-ekonomická studie realizace pilotního projektu Autonomní mobility v hl. m. Praze, Zelené město 1. fáze – GreenPlace, Inteligentní analýza dopravy, Mass iD – jednotná registrace a platba a služby mobility), které Komise pro rozvoj konceptu Smart Cities v hl. m. Praze (Komise Smart Cities) doporučila k realizaci, ale i pět pilotních Smart City projektů (Virtualizace Prahy, Systém pro automatizovaný vjezd a výjezd vozidel z městského parkoviště, Chytrý svoz odpadu, Digitální měření energií, eHealth – Metropolitní systém tísňové a zdravotní péče), které se povedlo během roku 2020 úspěšně dokončit. Celkově jsme během roku 2020 realizovali nebo se podíleli na přibližně 30 Smart City projektech.
I přes pandemii způsobenou šířením COVIDu-19 se nám dařilo rozvíjet rovněž mezinárodní spolupráci (první anglické vydání Smart Prague indexu, účast na MUNI Expo 2020 v Tel Avivu, navázání spolupráce s britskou agenturou FutureGov), nebo podporovat talenty v rámci několika hackathonů včetně akce NakopniPrahu, ze kterých vzešly zajímavé projekty, které pomáháme dále rozvíjet.
Během roku jsme uspořádali čtyři pracovní skupiny Smart Prague a dvě Rady Smart Prague, které pomáhají koordinovat projekty z oblasti Smart Cities na celopražské úrovni. Výsledkem této spolupráce je dokončení Akčního plánu Smart Prague do roku 2030, jenž kumuluje zhruba 150 projektových záměrů a idejí k možné realizaci. Pokrok na poli zavádění inovací přinesl Praze i skvělé 39. místo ze 174 hodnocených měst v rámci hodnocení CIMI index 2020, který každoročně zpracovává IESE Business School University of Navarra. Praha si oproti loňskému ročníku polepšila o osm příček.
Za naši činnost se nám povedlo získat i několik ocenění. „Jedná se zejména o ocenění pro projekt Chytrý svoz odpadu, který byl mezi finalisty soutěže IT projekt roku 2019, kterou uděluje Česká asociace manažerů informačních projektů, a další, tentokrát třetí místo si odnesl projekt Systém pro automatizovaný vjezd a výjezd vozidel z městského parkoviště v soutěži Parkoviště roku v kategorii Inovace, kterou pořádá Česká parkovací asociace,“ doplňuje místopředseda představenstva a ředitel Úseku projektového řízení a fondů OICT Matej Šandor, který má v gesci právě agendu Smart Prague.
Jednotlivé dílčí úspěchy OICT v oblasti Smart Prague, které jsou popsány v tomto článku, jsou jasným důkazem toho, že ani epidemie COVID-19 nás nezastavila v úsilí zavádět v Praze inovace.
Začátkem roku 2020 připravil pro Prahu tým energetických specialistů OICT veřejnou analýzu zaměřenou na data týkající se spotřeb energií v budovách ve vlastnictví města, která do této chvíle v Praze neexistovala. Získaná data umožňují identifikovat nehospodárné využití energií ve vybraných objektech Prahy a navrhnout systém efektivního energetického managementu, který by mohl být následně využíván pro všechny budovy, jež jsou majetkem hlavního města Prahy. Analyzovaná data jsou produktem projektů Energetický ekosystém, Komplexní řízení energetiky a EPC spadajících do oblasti Smart Prague s názvem Chytré budovy a energie. V interaktivním reportu publikovaném na webu Smart Prague nebo golemio.cz si každý může prohlédnout informace o energetických vlastnostech celkem 94 budov hlavního města Prahy, které byly do projektu zahrnuty.
Ke konci roku 2020 jsme zaznamenali první pozitivní výsledky úspěšně realizovaného projektu Energetické úspory s využitím EPC, např. v Aquacentru Šutka, kde jsme zásluhou výměny 550 kusů zářivkových a halogenových svítidel za nová LED svítidla dosáhli snížení celkového příkonu energie o 60 %. Tím se snížily náklady na osvětlení o nezanedbatelných 470 tis. Kč ročně. Zde jsme také instalovali inovativní technologii, která vodu z bazénu po přečištění opět vrací zpět k použití. Dalším příkladem je Olivova léčebna v Říčanech. V rámci tohoto projektu došlo k výměně kotle a instalaci 103 solárních panelů zajišťujících celkový výkon 30 kWp. Vyrobená elektřina se používá k přímé spotřebě v léčebně a případné přebytky jsou akumulovány do zásobníku teplé vody, která je poté využita v rámci provozu budovy. Roční úspora nákladů na elektrickou energii je 85 tisíc korun ročně, tedy přibližně 10 % z celkové ceny za elektrickou energii v Olivově léčebně. Zavádět energetická opatření lze i v památkově chráněných budovách. Důkazem toho je i Obecní dům, kde jsme pomohli s instalací kotlů s vyšší účinností spalování a poklesem produkovaných emisí. Pražanům se díky tomu nyní dýchá v okolí Obecního domu lépe.
V únoru 2020 získal podporu Komise Smart Cities a později souhlas Rady hl. m. Prahy (Rada HMP) zajímavý projekt s názvem Testování inovativní technologie pro správu dopravního značení. Cílem projektu je otestovat IoT technologie poskytující informace např. o GPS pozici nebo změně polohy oproti výchozímu stavu u již používaných nebo nově instalovaných dopravních značek, což umožní jejich vzdálenou kontrolu. Výhodou této technologie také je otestování inteligentní značky s proměnným displejem dodatkové tabulky s možností vzdáleného nastavení. Získané informace budou zobrazeny primárním uživatelům, kterými jsou městské společnosti – Pražské služby, a. s., a Technická správa komunikací hl. m. Prahy, a. s., (dále jen „TSK“). Zahájení provozní fáze projektu je plánováno v prvním kvartálu 2021.
V prvním kvartálu roku 2020 byl úspěšně ukončen pilotní projekt automatizovaného vjezdu a výjezdu vozidel do městských parkovišť, konkrétně se jednalo o P+R v Letňanech. V rámci testování automatizovaného vjezdu a výjezdu z P+R Letňany se prokázala nejen ekonomická výhoda tohoto řešení, ale i využití mobilních aplikací jako univerzálních platebních kanálů pro realizaci bezhotovostních plateb. Mobilní aplikace karty Lítačka nabízí navigaci uživatelů na parkoviště či zobrazení online statusu o jeho zaplnění. Díky tomuto pilotnímu projektu může dojít k implementaci automatizovaných vjezdů a výjezdů na dalších zhruba 20 P+R parkovišť města, což občanům zajistí lepší uživatelský komfort při jejich používání. Dle informací TSK by k osazení této vyzkoušené technologie mělo dojít v průběhu roku 2021. Tento projekt získal také třetí místo v soutěži Parkoviště roku v kategorii Inovace, kterou pořádá Česká parkovací asociace. Oblasti parkování se intenzivně věnujeme i pro městskou společnost TSK, pro kterou tým Projektové kanceláře Smart Prague OICT v průběhu roku 2020 dokončil studii a analýzu zaměřenou na platební kanály v zónách placeného stání. Z této studie vyplynulo, že stále větším trendem se stává platba za parkování přes mobilní aplikace, a jejich význam tedy stále roste. Proto jsme na podzim zahájili přípravy na zajištění přímé platby za parkování v mobilní aplikaci PID Lítačka. Tato funkcionalita je nyní v aplikaci dostupná přes třetí stranu, což by se mělo na jaře roku 2021 změnit. Uživatelům tato novinka přinese řadu výhod, neboť v rámci jedné aplikace budou moci hledat spojení, nakupovat jízdenky městské hromadné dopravy a hradit parkovné v zónách placeného stání. Odpadne tak nutnost nebo potřeba registrace platební metody na více místech a proces úhrady za parkovné bude uživatelsky přívětivější. Smart Prague se dále aktivně podílí na rozvoji technologií Dopravy v klidu pod záštitou TSK, která chce parkujícím v hl. m. Praze maximálně zjednodušit život a nabídnout v procesech parkování moderní přístup prostřednictvím nových technologií.
Ke konci června 2020 Rada HMP také schválila závěrečnou zprávu pilotního projektu Smart Prague s názvem Chytrý svoz odpadu. Díky tomuto projektu bylo v české metropoli nainstalováno více než 460 senzorů, které byly umístěny do kontejnerů na tříděný odpad. Aktuální data s informacemi o skutečné zaplněnosti jednotlivých kontejnerů poté byla k dispozici do projektu zapojeným městským částem a rovněž i všem Pražanům prostřednictvím aplikace Moje Praha. Ambicí tohoto nástroje je poskytnout hl. m. Praze nové informace o výtěžnosti, a pomoct tak zpřesnit a kvalifikovat rozhodování o směřování výdajů v oblasti investic do četnosti svozů a tím pádem optimalizovat svoz odpadu v hlavním městě. Za tento projekt tým Projektové kanceláře Smart Prague OICT převzal ocenění v rámci finále 17. ročníku soutěže IT projekt roku 2019, které uděluje Česká asociace manažerů informačních technologií (CACIO). Na podzim nás též oslovil výrobce technologie pro měření hladiny zaplněnosti v odpadových nádobách, s kterým jsme se rozhodli otestovat nový typ těchto senzorů. Senzory využívají laserové paprsky, které umožňují měnit směr a šířku záběru měření. Nová zařízení využívají pro komunikaci technologii Narrowband IoT (NB-IoT), kterou v ČR provozuje společnost Vodafone Czech Republic, a. s., místo dosavadních Sigfox a LoRaWAN. Je možné tak měřit zaplnění i v místech, kde dosavadní sítě nenabízely dostatečné pokrytí. V návaznosti na výsledky tohoto projektu připravujeme jeho rozšíření na dalších cca 6000 míst po Praze.
Důležitým tématem pro činnost OICT v oblasti Smart Prague v roce 2020 byla i oblast elektromobility. Pro hlavní město Prahu jsme připravili Generel rozvoje dobíjecí infrastruktury v Praze, který staví základní výchozí teze pro budování dobíjecí infrastruktury pro elektromobily v Praze. Schválení tohoto dokumentu očekáváme začátkem roku 2021. Projektová kancelář Smart Prague OICT svojí činností rovněž přispěla k zajištění dodávky prvních 14 elektrovozidel z celkem 27 pro příspěvkové organizace hl. m. Prahy. Nakoupeny byly ve snaze o snížení emisí pevných částic a oxidů dusíku z dopravy a snížení hlukové zátěže v městském prostředí. Byly nakoupeny s pomocí využití finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR. S rozvojem elektromobility v metropoli souvisí i další projekt elektrifikace autobusové linky formou čtyřpólového nabíjení, jehož přípravu OICT v roce 2020 zahájil. Autobusová linka 134, která pravidelně vozí cestující mezi Podolskou vodárnou a Dvorci, se stane vůbec první linkou, na které hlavní město takzvané čtyřpólové nabíjení nasadí do provozu.
Stranou nezůstává ani futuristické téma autonomní mobility. Závěrem roku 2020 byl OICT pověřen přípravou a vypracováním technicko-ekonomické studie pro přípravu pilotního projektu autonomní mobility v Praze s cílem na zlepšování efektivity využití stávajících kapacit dopravních cest a postupného nasazování samořiditelných vozů do pražského provozu. Je to jen dalším důkazem toho, že OICT je velice aktivním partnerem města v oblasti inovativních řešení v dopravě, a to jak veřejné, tak i individuální. Rozvoj automatizace a inovativních způsobů řízení v automobilové dopravě souvisí rovněž s neustále se zvyšující oblibou nových služeb přepravy a služeb takzvané Mobility as a Service.
Během roku 2020 byl též ukončen a úspěšně vyhodnocen projekt eHealth – metropolitní systém tísňové péče, který reaguje na potřebu zajištění vyššího standardu služeb péče o seniory a osoby se zdravotním omezením. Využití nových modernějších technologií zvyšuje pocit bezpečí uživatelů v každodenním životě v domácím prostředí i venku. V praxi tato služba vypadala tak, že klient na základě doporučení lékaře dostal zapůjčeno elektronické zařízení – „náramek“ –, pomocí kterého si mohl pouhým zmáčknutím SOS tlačítka přivolat pomoc, když se jeho zdravotní stav zhoršil. Zařízení dokáže také například detekovat pád člověka a automaticky spustit alarm. Právě tyto dva typy alarmů, kdy se klient nacházel často osamocen v domácím prostředí, byly v rámci projektu vůbec nejčastějšími. Hlavním cílem projektu bylo také navrhnout, jak vybudovat a efektivně provozovat metropolitní systém tísňové a zdravotní péče, a přispět tak ke zvýšení bezpečnosti a životního standardu osob se sníženou soběstačností. OICT společně s ČVUT UCEEB (Univerzitním centrem energeticky efektivních budov ČVUT v Praze) definovaly inovativní technické požadavky služby tísňové péče, aby byl zajištěn co nejvyšší standard služby. Zásluhou pilotního projektu eHealth se podařilo získat velmi podrobnou zpětnou vazbu od samotných uživatelů. Z ní jednoznačně vyplývá, že potřeba tísňové péče tady je a do budoucna bude její význam růst. Informace, které se díky projektu podařilo získat, lze navíc využít nejen pro hlavní město Prahu, ale i pro národní strategické dokumenty nebo v ostatních krajích.
V roce 2020 se OICT taky povedlo prosadit změnu Statutu hlavního města Prahy, která získává data o probíhajících stavebních řízeních, a to v anonymizované podobě s rozlišením na úrovni katastrálního území. Jde o další významný krok, který umožní identifikovat skutečnou příčinu problémů s pomalým stavebním řízením a řídit město na základě tvrdých dat. Zásluhou tohoto projektu získá Praha také náskok dva roky oproti zbytku republiky, kde by sběr dat na základě celostátního řešení měl začít v roce 2023.
V rámci běžících projektů jsme nadále realizovali sběr dat o intenzitách cyklistické dopravy pro hl. m. Prahu. Informace o detekcích počtu jízd cyklistů jsou ze sčítačů, kterých je aktuálně 29, odesílané v pětiminutových intervalech a každá lokalita umí rozlišit směr jízdy cyklistů. OICT zajištuje sběr dat a ukládá je do datové platformy hl. města Prahy Golemio, kde zůstávají k dispozici ve formě otevřených dat všem potenciálním uživatelům a veřejnosti.
V rámci zajištění dat o intenzitě pěší dopravy zahájil OICT na jaře 2020 dlouho připravovaný projekt s názvem Intenzita pěší dopravy ve veřejném prostoru, který má za cíl otestování technologií pro zjištění intenzity pěší mobility ve veřejném prostoru s využitím senzorů a pokročilé videoanalýzy zajišťující detekci pohybu. Získaná statistická data, z kterých nelze identifikovat osoby (z jednotlivých senzorů a z pokročilé videoanalýzy), budou přenášena do datové platformy Golemio, kde budou ukládána a dále zpracovávána dle požadavků jednotlivých partnerů.
První květnový víkend roku 2020 se ve spolupráci s OICT uskutečnil hackahton unihack.cz, kde talentovaní studenti českých univerzit spojili síly s odborníky, aby pomohli firmám vyrovnat se s ekonomickými důsledky koronaviru. Cenu OICT předali vítěznému týmu GreenPlace, který přišel s návrhem aplikace umožňující efektivní správu zeleně ve městě se zapojením veřejnosti. Vítězné řešení umožní komukoliv díky aplikaci GreenPlace vyfotit strom v Praze, fotografii následně odeslat a za pomoci umělé inteligence pak dojde k vyhodnocení aktuálního stavu stromu. Unikátní je rovněž zapojení otevřených dat s využitím umělé inteligence, která efektivně rozloží vytížení a operativnost osob pečujících o městskou zeleň a současně dá městské části do rukou nástroj pro její efektivní správu. Právě toto téma je pro boj se změnami klimatu zásadní a těšíme se na další spolupráci na rozvoji tohoto projektu s členy oceněného týmu. Projekt byl společně s vítězným týmem rozpracován do podoby projektového záměru s názvem „Zelené město 1. fáze – GreenPlace“ a předložen Komisi Smart Cities, která jej doporučila následně k realizaci.
Ke konci roku 2020 byly také Komisí Smart Cities doporučeny dva projektové záměry (MaaS iD – jednotná registrace a platba za služby mobility a Inteligentní analýza dopravy), které jsou vhodné pro spolufinancování z dotací EU, konkrétně z Operačního programu Praha pól růstu. Hlavním cílem projektu MaaS iD – jednotná registrace a platba za služby mobility je vytvoření nového systému jednotné registrace a platby primárně pro služby mobility v Praze a její spádové oblasti. V praxi to znamená, že dojde k rozšíření funkcionalit v aplikaci PID Lítačka. Registrovaní uživatelé aplikace budou mít vedle stávajícího přehledu o možnostech cestování pražskou hromadnou dopravou nově také informace o dalších formách dopravy, například bikesharingu, carsharingu nebo službách taxi. Aplikace současně umožní platby za využité služby z jednoho místa. Díky projektu budou mít občané k dispozici funkce, které usnadní a urychlí využívání služeb mobility. Projekt MaaS iD zajistí také hlubší míru integrace poskytovatelů mobility v Praze do jednoho ekosystému, ve kterém může hlavní město zastávat roli agregátora těchto služeb. Díky tomu bude mobilita v hlavním městě transparentnější a koncepčně řešena.
Cílem projektu Inteligentní analýza dopravy je vyřešit otázku získávání statistických dopravních dat o dopravních prostředcích pražského provozu kvalitním nástrojem, který bude umět co nejvíce komplexně zjišťovat důležitá dopravní data, a zajistí tak podporu pro zodpovědné rozhodování v dopravních otázkách. Všechna data, která by byla pro účely projektu používána, budou anonymizovaná. V současné době není k dispozici takto rozsáhlý nástroj, který by dokázal získávat všechna tato data za celý den, týden, měsíc nebo rok. Řešením je vývoj softwaru, který pomocí inovativní umělé inteligence díky hlubokému neuronovému učení bude umět identifikovat všechny informace po dobu 24 hodin 7 dní v týdnu. K softwaru je třeba využití kamer. I to se jeví jako jednoznačná výhoda, protože Praha je dostatečně pokryta kamerami Městského kamerového systému hl. m. Prahy. Nad těmito získanými statistickými daty bude vytvořeno analytické a vizualizační rozhraní pro jednotlivé uživatele.
Neprojektové aktivity
Během roku byla též rozvíjena agenda související s participací občanů v rámci platformy Mám nápad. Prostřednictvím této iniciativy mohou občané zasílat své podněty na zlepšování života ve městě ve všech oblastech Smart Prague. Během roku 2020 jsme obdrželi celkem 38 námětů převážně z oblasti dopravy a městského prostředí. Náměty procházejí několika koly hodnocení: nejdříve interním hodnocením napříč Operátorem ICT, a. s., poté přes externí hodnotitele z řad akademické sféry, konkrétně z ČVUT a UK, a následně projdou evaluací dotyčných městských organizací a samotného magistrátu. Pokud se prokáže potenciál, ale i realizovatelnost podnětu, jsou dále rozpracovány do podoby tzv. projektových karet a předkládány s doporučením je rozpracovat do většího detailu Komisi Smart Cities. Ke konci roku 2020 byly předkládány 3 projektové karty, z nichž dvě byly Komisí doporučeny k rozpracování a předložení ve větším detailu.
Již potřetí vydal OICT v roce 2020 ročenku Smart Prague Index, letos poprvé vyšla i v angličtině. Tento dokument monitoruje, jak se v uplynulém roce dařilo naplňovat strategii hlavního města Prahy v oblasti Smart Cities. Smart Prague Index poskytuje přesnou analýzu a ukázku toho, jak se Praze daří transformovat se pomocí prvků Smart City k chytřejší a udržitelnější podobě. Právě hlubší znalost stavu, potřeb a chování města je klíčem k lepšímu plánování a efektivnějšímu rozhodování, ale slouží i odborné veřejnosti k rozšíření obzorů o fungování Prahy v oblasti Smart City. Na vypracování Indexu se jako každý rok podílely desítky partnerů z řad veřejného, ale i soukromého sektoru.
Spolupráce napříč městem se projevila i v přípravě a následné finalizaci Akčního plánu Smart Prague do roku 2030. V červnu 2020 byla Komisí Smart Cities doporučena její první verze, která obsahuje soubor 98 projektů a 55 idejí v oblasti Smart Prague, které mohou být realizovány do roku 2030, a zároveň nastavena pravidla pro určení úspěšnosti jejich realizace, tzv. KPI. Rada HMP tento dokument schválila v listopadu 2020, kde pověřila též Operátora ICT, a. s., k vypracování druhé verze, která bude monitorovat postup prací na projektech a idejích. Současně s tím byla spuštěna i webová prezentace https://smartprague.eu/akcni-plan.
Ve spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy a s dalšími městskými partnery dokončil OICT Strategii alternativních pohonů v Praze do roku 2030 a dále zahájil pro Magistrát hl. m. Prahy poskytování služeb projektového manažera pro potřeby odboru projektového řízení se zaváděním informačního systému Open Project.
Během první poloviny roku 2020 jsme též spolupracovali s Magistrátem hl. m. Prahy na unikátním Pražském inovačním maratonu s názvem „Nakopni Prahu“. V rámci tříkolového hodnocení předložených projektů byl v polovině června vyhlášen vítěz Superhero Senior, který se díky stejnojmenné mobilní aplikaci a webu senioremsradosti.cz snaží ulehčovat život seniorů a seniorek v hlavním městě republiky. První tři vítězné týmy získaly také možnost rozvoje svých projektů, se kterými jim OICT ve spolupráci s hl. m. Prahou nadále pomáhají.
Během roku 2020 pokračoval OICT v pořádání již zaběhnutých pracovních skupin Smart Prague, kde zhruba 23 zástupců městských organizací se čtyřikrát do roka pravidelně informuje o projektech a aktualitách v oblasti Smart City v Praze. Podstatou těchto setkání je právě podpořit spolupráci a koordinaci na jednotlivých projektech vedoucích ke smartifikaci města. Dvakrát se též povedlo zorganizovat tzv. Radu Smart Prague, kterou organizuje a koordinuje OICT pro vzájemnou informovanost v oblasti Smart Cities ve veřejné a akademické sféře. Rada Smart Prague poskytuje zpětnou vazbu vůči koncepci Smart Prague do roku 2030. Podporuje zvýšení transparentnosti procesu Smart Prague. Je poradním sborem pro další strategické směřování jak koncepce, tak tematických celků v oblasti Smart Cities v Praze.
Zahraniční spolupráce
Před covidovou krizí jsme měli možnost se účastnit mezinárodního veletrhu Smart Cities s názvem Muni-Expo 2020. Během třídenního programu jsme diskutovali o Smart City řešeních, městské bezpečnosti a sdíleli se zahraničními partnery zkušenosti nejen s využíváním městských dat, ale i parkováním, veřejnou dopravou a elektromobilitou. Účastnili jsme se též panelu věnujícímu se opětovnému využití vody a celkově rekuperaci a retenci vody ve městech a navštívili inovační centrum, které se stalo velkou inspirací pro projekt Smart Prague Centra, prostoru pro inovace, který byl v červnu 2020 podpořen Komisí Smart Cities. V rámci rozvoje zahraničních vztahů se uskutečnilo v květnu také online jednání mezi projektovou kanceláří Smart Prague OICT a zástupci Business Finland, kde byly probírány možnosti spolupráce a výměny zkušeností v oblasti Smart City. Ve spolupráci s HMP probíhaly schůzky k přípravě naší účasti na Expu v Barceloně, které bylo nakonec organizátory přesunuto na další rok. Ve spolupráci s HMP a norskou ambasádou byla též připravována konference (4.–5. 11. v CAMPu). Hlavním tématem akce měla být výměna zkušeností s projekty Smart City, bohužel i ta byla pro rok 2020 zrušena a přesunuta na vhodnější období. Na sklonku roku 2020 začal OICT spolupracovat s britskou agenturou FutureGov, jejímž cílem je budovat organizace veřejného sektoru 21. století, které jsou katalyzátory změn v době internetu a změn klimatu. Agentura podporuje organizace s digitální transformací, designem služeb a rozvojem komunity.
