Jak objektivně rozhodovat o investicích do energeticky úsporných řešení v budovách města? Jedním z možných principů je využívat energetický ekosystém. Ten pro Prahu v pilotním projektu zpracovala městská společnost Operátor ICT, a. s. (OICT). S jeho závěry seznámila počátkem ledna pražské radní a představila jim získané poznatky, které lze aplikovat v praxi. Výsledkem pilotního projektu je nástroj pro zavádění energetických úspor, který pražskému magistrátu (MHMP), jež má ve správě, nebo vlastní tisíce objektů, může pomáhat efektivně rozhodovat o směřování výdajů v oblasti investic do energetických opatření.
Pro pilotní projekt, který měl několik fází a po celou dobu jeho trvání probíhal v úzké součinnosti s odborem ochrany prostředí MHMP (OCP-MHMP) a oddělením energetického manažera (OEM-MHMP), bylo vybráno 80 budov v majetku a správě MHMP s rozdílným stářím, typem využití, obálkou budovy, technickým zařízením. Důležitým aspektem bylo, aby do pilotního projektu byl zahrnut dostatečně velký a rozmanitý vzorek objektů, na který se aplikuje vzniklá metodika. Proto byly do pilotního projektu zařazeny budovy škol, domovů pro seniory, kulturní zařízení či administrativní budovy. Společnost OICT dále zpracovala, ve spolupráci se specialisty z ČVUT a UCEEB ČVUT, metodiku hodnocení budov a vytvořila tzv. atlas budov. Ten k jednotlivým budovám uvádí základní informace, technický stav, spotřebu energií, vody a také potenciál úspor pro realizaci úsporných opatření. Vzniklý energetický ekosystém, který by v ideálním případě fungoval v rámci jednoho informačního systému, by umožnil prioritizaci budov vhodných pro realizaci energeticky úsporných opatření. Závěry z pilotního projektu byly na konci měsíce února představeny na workshopu i dalším osobám primárně z řad zástupců odborů Magistrátu HMP. Došlo také k vytvoření vhodného návrhu finančního modelu.
„Naše společnost má s projekty zaměřenými na energetiku bohaté zkušenosti a poznatky z jejich realizace sdílí a navzájem propojuje. Komplexní energetický ekosystém je výstupem rozsáhlého projektu. Díky němu lze získat na míru vytvořený systém hodnocení budov a objektů, který umožní kvalifikované rozhodování o směřování investic do energetických opatření a inovací a detailní analýzu zaměřenou na data týkající se spotřeb energií. S výstupy ze závěrečné zprávy projektu jsme již seznámili zástupce pražského magistrátu, a to během únorového workshopu. Toto téma jsme otevřeli a odprezentovali také na konferenci s názvem Praha úsporná, který se konal v Centru architektury a městského plánování v půli března. Výsledky z něj aktuálně slouží jako platforma pro to, aby klíčoví zástupci pražského magistrátu získali detailní vhled do metodiky a mohli adekvátně rozhodnout o pokračování projektu. Zvlášť v této době s ohledem na situaci na energetickém trhu je důležité mít k ruce spolehlivý nástroj, který pomůže mít reálný přehled o energetické situaci a jejím dopadu na rozpočet,“ uvádí generální ředitel OICT Tomáš Barczi.
„V pilotním provozu se energetický ekosystém využíval zejména pro sběr technických informací o budovách, včetně sledování spotřeby elektřiny, plynu, tepla a vody, a vyhodnocování jak potenciálu úspor při zavádění jednotlivých úsporných opatření, tak dosažených úspor. Ve spolupráci s naším týmem datové platformy Golemio jsme zajistili automatizovaný přísun informací a aktualizaci dat prostřednictvím dálkových odečtů energie a vody. Dále jsme vytvořili online databázi, do které se data importují a která pracuje s výpočtovými modely,“ vyjmenovává Petr Suška, ředitel úseku Smart City, inovací a projektového řízení, s tím, že aktuální dashboardy z pilotního projektu jsou veřejně dostupné na webu projektu: smartprague.eu/projekty/energetika-v-budovach-hlavniho-mesta-prahy. Kdokoliv se tak může seznámit s analýzami, které odborníci společnosti OICT vytvořili.
Výsledky pilotního projektu
Hlavní město Praha spravuje přibližně 1 200 objektů, které mají vysoké náklady na provoz, především pokud jde o náklady na energie a vodu. Projekt se proto uskutečnil na rozmanitém vzorku 80 budov. Ty byly hodnoceny na základě metodiky, která v rámci tohoto projektu vznikla. Z ní vyplynulo, že pro 37 budov bylo navrženo opatření týkající se obálky budov, 26 budov bylo hodnoceno bez významného potenciálu úspor na obálce budovy. Avšak u 8 z těchto 26 budov byl zjištěn velký potenciál šetřit spotřebu energie, pokud se modernizuje technické zařízení budovy. Pilotní projekt se musel vypořádat i se skutečností, že se budovy nacházejí v památkové rezervaci a existuje pro ně omezení zasáhnout do jejich vnější obálky. V těchto specifických případech se projekt zaměřil na doporučení, která se týkala pouze návrhu opatření na úpravy technického zařízení budov. Mezi ně patří například výměna zdrojů vytápění za zdroje s vyšší účinností, využití obnovitelných zdrojů energie při ohřevu teplé vody, instalace úsporného LED osvětlení.
Výstupem pilotního projektu je rovněž návrh finančního modelu, který by mohl nastavit pravidla, jak přerozdělovat finance uspořené díky realizaci energetických opatření.
