a z oblasti Karlínského náměstí se tak stává moderní čtvrť, kde lze například prostřednictvím senzorů monitorovat znečištění ovzduší v jednotlivých ulicích.
V průběhu roku 2018 bylo na stávajících stožárech veřejného osvětlení, v oblasti Karlínského náměstí, nainstalováno 92 chytrých lamp, které z této lokality a přilehlého okolí vytvořily prototyp moderního veřejného prostoru. Lampy umožňují vzdálené ovládání, nastavování automatického rozsvěcení a zhasínání. Některé z těchto lamp byly také osazeny čidly, které sledují klimatické podmínky či polutanty.
Účelem pilotního projektu bylo otestovat možnosti a přínosy instalace a správy chytrého osvětlení a také otestovat možnosti sběru, analýzy a vyhodnocování dat ze senzorických zařízení. V rámci projektu datové platformy Golemio pak bylo klíčové otestovat vypovídající hodnotu senzorických dat, a tedy možnost jejich využití v dalších oblastech Prahy. „Výsledky ukazují, že data jsou spolehlivá a lze si na jejich základě udělat dobrý obrázek o stavu znečištění a porovnání v rámci konkrétních ulic a míst, což je pro další rozvoj Smart Prague velmi důležité,“ vysvětluje Vladimír Zadina, ředitel sekce Smart Prague městské společnosti Operátor ICT, a.s. . „Podobně jako v případě solárních kompresních košů a laviček, i tyto lampy prošly v pilotní fázi testováním a nyní vyhodnocujeme jejich ekonomickou efektivitu. V rámci analýzy počítáme provozní výdaje jejich případného plošného nasazení a soulad projektu s environmentální politikou města. Toto vše jsou klíčové otázky, které si klademe u každého z projektů Smart Prague. Bezúčelné plýtvání a neřízené plošné zavádění inovací jen pro efekt totiž není „smart“, naopak, naše chytré projekty musí vždy projít přísným vyhodnocovacím procesem,“ dodává Zadina.
Instalovaná čidla měří polutanty typu CO, NO2, O3, PM 10, PM 2,5 a SO2. Mapa jejich rozmístění a přístup k surovým datům v otevřeném formátu spolu se základními vizualizacemi jsou nyní dostupná na webu https://golemio.cz/cs/node/622. „V tomto případě, na rozdíl od měření, která provádí Český hydrometeorologický ústav, se jedná o měření na tzv. mikroúrovni.
To ukazuje rozdíly mezi jednotlivými ulicemi, vývoj a závislost například na dopravě, přítomnosti zeleně a dalších faktorech,“ upozorňuje Tomáš Hronek, specialista datové platformy Golemio. „Když porovnáte naměřené hodnoty s hodnotami certifikovaných stanic CHMI, jsou v některých případech výrazně vyšší nebo nižší, což záleží na konkrétních klimatických podmínkách daného místa a také na výšce umístění senzoru. Data z těchto senzorů nám dávají velmi dobrou informaci o tom, co se děje na konkrétním místě.
To je přínosná informace pro občany, kteří tam pracují nebo bydlí. Ale nelze z nich vyvozovat celkový stav kvality ovzduší v Praze,“ varuje Hronek.
Datová platforma Golemio teď navíc umožňuje jednoduchou integraci dalších podobných datových zdrojů například z jiných městských částí a poskytuje možnost analýzy těchto dat. „Vítáme tento pilotní projekt Operátora ICT v oblasti chytrého osvětlení v Karlíně. Snažíme se kolegům poskytnout maximální součinnost a pokud se tato technologie v testovacím provozu osvědčí, bude možné uvažovat o případném rozšíření projektu dále. Veřejné osvětlení by však nemělo plnit jen roli inovativního technického zařízení, ale zejména splňovat parametry zdravého svícení, to je pro kvalitu života obyvatel důležité,“ uvedl Tomáš Jílek, předseda představenstva společnosti Technologie hlavního města Prahy, která zajišťuje provoz veřejného osvětlení pro hlavní město.
Primárním cílem datové platformy hlavního města je usnadnění práce městským částem
a celkově městu při vyhodnocování dat a poskytování odborného know-how a nástrojů pro práci s těmito daty. Tímto lze významně ušetřit veřejné prostředky, jelikož si město a městské části nemusí pořizovat drahé informační systémy a služby od externích dodavatelů. Stačí, když si pořídí senzory a datová platforma následné zařídí vše potřebné. Pro město se tak jedná
o obrovský benefit v podobě možnosti propojování více dat na jednom místě a jejich následné porovnávání. „Jelikož se jedná o data, která jsou klíčová hlavně pro občany, zpřístupňujeme je ve formátu otevřených dat. Od toho si také slibujeme, že vzniknou další nápady na zpracování a analýzu dat. Publikujeme takto již více než 20 datových zdrojů, například o obsazenosti parkovišť, pohybech cyklistů, pohybu vozidel příměstské integrované dopravy a další data.
A aktivně je nabízíme v rámci hackathonů a soutěží a těšíme se na to, s jakými nápady přijdou například studenti,“ vysvětluje Benedikt Kotmel, vedoucí projektu Golemio.