Čtvrtý ročník mezinárodní konference Prague City Data Congress (PCDC), který se konal 19. a 20. září, se letos věnoval tématu klimatické změny a na příkladech z oblastí dopravy a veřejného prostoru představil řadu inteligentních řešení, která využívají data v projektech na ochranu klimatu.
V úterý kromě přednášek a moderovaných debat došlo i na vyjížďku na Rekolech po zajímavých realizovaných projektech i na cestu „do budoucnosti“ za plánovanými záměry, které se v Praze připravují. Návštěvníci na konferenci oceňovali její interaktivní pojetí a množství inspirativních myšlenek, se kterými se s nimi podělili čeští i světoví experti a expertky. Výběr z úterního programu je ke shlédnutí ze záznamu. Zahájila ho Laura Buettner se svou prezentací o správě městských dat v Hamburku, kde jedním z témat bylo, jak je důležité identifikovat klíčové výzvy při nakládání s daty ve městě, a to prostřednictvím práce s různými zúčastněnými stranami a konkrétními případy použití, aby se díky tomu mohla zlepšit schopnost vyhledávání a analýzy dat pro různá odvětví, jako jsou mobilita nebo monitoring realizace cílů udržitelného rozvoje ve městě. Na to navázal Martin Dvořák a představil brněnskou datovou platformu data.Brno, jejíž práce se v posledním roce zaměřuje spíše na data, která mají potenciál pro další využití (re-use) a snaží se reflektovat potřeby veřejnosti související v současné době s energetickou a klimatickou krizí, s cílem přispět k řešení těchto krizí a pomoci zlepšit život místních obyvatel. S případovou studií „Klimasken jako datový nástroj pro komplexní hodnocení klimatické adaptace evropských měst“ vystoupil Miroslav Lupač, aby informoval o testovací fázi projektu zaměřeného na vyhodnocení komplexního zhodnocení území a objektů v kontextu změny klimatu pro hlavní město Prahu, jehož výsledný „štítek“ je součástí klimatického plánu města, a dále pak s posluchači diskutoval o konkrétních městských datech, která jsou pro takto komplexní analýzu potřeba. Jiří Čtyroký pokračoval s případovou studií z Prahy „Data v mikroklimatickém plánování Bubnů“, která se jako první v Praze zabývala modelováním velkoplošné simulace průběhu teploty, vlhkosti a proudění vzduchu v podmínkách vlny horka v nově navrhované zástavbě dle Urbanistické studie Bubny, a uvedl, že výstupy modelu přinesly vítanou zpětnou vazbu pro projektanty a předpokládá se jeho využívání i v dalších lokalitách na území Prahy. Během diskuze, která navázala na představení projektu o mobilitě a datech mobilních operátorů v Praze, Jiří Čtyroký s přítomnými debatoval o datech, trendech a validitě tohoto projektu a také o jeho výsledcích, které jsou vysoce zajímavé jak z hlediska metodického, tak z hlediska vlastních výsledků monitoringu včetně unikátní reflexe dopadů vlivu mimořádných situací (zejména spojených se změnami chování v důsledku COVID-19). Thijs Turel během panelové debaty k případové studii „Responsible Sensing Lab: Navrhování Smart City na základě evropských hodnot“ vysvětlil způsob své práce, ukázal nejnovější příklady, úspěchy i omezení a publikum provedl i interaktivní částí, v níž aplikuje Value Sensitive Design ve veřejném prostoru. V závěru dvoudenní konference PCDC vystoupil Alanus von Radecki a ve své přednášce „Evropský pohled na datová řešení v oblastech mobility a veřejného prostoru“ provedl posluchače konkrétními příklady ze své praxe, např. jaký je potenciál měst snížit emise v oblasti mobility a veřejného prostoru, jak se města mohou inovovat a připravit na budoucnost nebo jak vnímá nový evropský přístup k open-source technologiím a komunitně řízenému portfoliu digitálních řešení.
