Praha shromáždila data o teplotě a vlhkosti vzduchu i půdy, o rychlosti a směru větru, srážkách a intenzitě slunečního záření, která jí poslouží k efektivnějšímu plánování městské výstavby, přijímání opatření ke zmírnění extrémních vln horka nebo nastavení správné péče o městskou zeleň. Za pilotním projektem Mikroklima v Praze stojí OICT, který v rámci projektu otestoval různé technologie pro sběr dat, vytvořil metodiku pro realizaci podobných projektů a odnesl si cennou zpětnou vazbu.
První debaty o potřebě takového projektu v metropoli se objevily už v roce 2021. S požadavkem na sběr dat o mikroklimatických parametrech tehdy přišel Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR). Projekt se zároveň dostal do Strategie adaptace hlavního města Prahy na změnu klimatu a díky bohaté zkušenosti s pilotními projekty se k němu dostal také OICT.
„OICT dostal za úkol zmapovat proces umisťování senzorů v Praze, zjistit, nakolik se budeme potýkat s vandalismem, vyzkoušet, jestli parametry senzorů budou vyhovovat a jak se budou senzory chovat. Vybrali jsme různorodé lokality, např. ulice se zelení a bez zeleně, parky, pole, vnitrobloky, náměstí a další, ve kterých díky našemu projektu můžeme sledovat a porovnat chování prostředí. Cílem pak bylo vytvořit metodiku pro realizaci podobných projektů, která jiným organizacím umožní pustit se do podobného sběru dat s využitím našeho know-how, což jim hodně usnadní práci,“ říká projektová manažerka z OICT Kristýna Navrátilová, která je u projektu od jeho začátku.
Stejně jako u každého jiného pilotního projektu bylo také u projektu Mikroklima v Praze důležité probádat slepé uličky a hledat nová řešení. Už jen samotné umístění senzorů do městského prostoru totiž nebylo vůbec jednoduché. „Jen zjistit majetkové poměry byla záležitost dvou, tří měsíců. Některé stromy, na které jsme chtěli senzory umístit, jsou majetkem správců parků, jiné jsou majetkem městských částí, některé má Technická správa komunikací hl. m. Prahy. Takovou časovou a administrativní náročnost jsme nečekali,“ doplňuje Kristýna Navrátilová
Projekt měl za cíl monitorovat vlny horka zejména v letních měsících a mapoval tepelný ostrov v Praze. Zaměřoval se také na testování různých senzorů a ověření jejich funkčnosti. Jak říká Kristýna: „Teď už například víme, že ze senzorů v nižších cenových relacích dostáváme spolehlivá data, u jiných senzorů bychom zase potřebovali jejich sofistikovanější varianty. Nyní tak dokážeme říct, co se dá, nebo naopak nedá těmito senzory měřit. “ Data ze senzorů jsou volně dostupná na webu datové platformy Golemio na golemio.cz.
Aktuálně OICT jedná s Odborem ochrany prostředí na magistrátu a s IPRem o možném pokračování projektu. „Jednak přemýšlíme, jestli by se dala na základě dat prioritizovat adaptační opatření, která se plánují zavádět. A potom zvažujeme dlouhodobý systematický sběr pomocí sítě senzorů v řádu deseti let. V následujících měsících budeme zjišťovat zájem o návazný větší projekt u městských částí a jiných organizací,“ doplňuje Kristýna.
Pilotní projekt Mikroklima v Praze ale zaznamenal úspěch i daleko za hranicemi hlavního města. Kristýna Navrátilová se s ním totiž dostala na Smart City Expo World Congress, který každoročně hostí španělská Barcelona. Projekt před inovátorskými špičkami z celého světa odprezentuje už letos v prvním listopadovém týdnu: „Projekt jsme přihlásili hlavně v souvislosti s adaptací na změnu klimatu, což mohl být důvod, proč na to v Barceloně slyšeli. Podali jsme to také jako prezentaci nabytých zkušeností s provozováním přes sto senzorů. Budeme se muset ještě připravit, ale moc se těšíme.“
