Projektová kancelář Smart Prague přispívá k plnění pražského Klimatického plánu

26. 5. 2021
image-projektova-kancelar-smart-prague-prispiva-k-plneni-prazskeho-klimatickeho-planu

Zastupitelstvo hl. m. Prahy se bude na svém čtvrtečním jednání zabývat návrhem Klimatického plánu metropole do roku 2030, který je důležitým prvkem na cestě Magistrátu hl. m. Prahy k uhlíkové neutralitě. Jeho realizace během následujících deseti let počítá se snížením objemu produkovaných emisí oxidu uhličitého o 45 % oproti roku 2010. Toho dosáhne metropole realizací 69 konkrétních opatření rozdělených do čtyř sekcí: Udržitelná energetika a budovy, Udržitelná mobilita, Cirkulární ekonomika a Adaptační opatření. 

K naplnění klimatického závazku přispívá i městská společnost Operátor ICT, a. s., (OICT), a to zejména prostřednictvím projektové kanceláře Smart Prague. Již v současné době běží projekty Energetika v budovách hl. m. Prahy, Chytrý svoz odpadu nebo Generel rozvoje dobíjecí infrastruktury a celá řada dalších, které přispívají k rozvoji kvality života v metropoli.

Nesmírně mě těší, že řada projektů, které připravila pražská projektová kancelář Smart Prague, ale i projekty datové platformy Golemio jsou pravidelně oceňovány na celostátní i mezinárodní úrovni. Velmi dobře si vedou naše projekty v oblasti životního prostředí nebo rozvoje udržitelné mobility i energetiky, které jsou nedílnou součástí plnění Klimatického plánu hl. m. Prahy do roku 2030,“ vysvětluje generální ředitel OICT Michal Fišer.

Společnost OICT například zpracovala pro českou metropoli veřejnou analýzu zaměřenou na data týkající se spotřeb energií v budovách ve vlastnictví města. Analyzovaná data jsou produktem ostatních projektů spadajících do koncepce Smart Prague 2030 zaměřujících se na energetiku a jsou publikovaná prostřednictvím datové platformy hlavního města Prahy Golemio. V interaktivním reportu publikovaném na webu Smart Prague nebo golemio.cz lze najít informace o energetických vlastnostech celkem 94 budov hlavního města Prahy, které byly do projektu zahrnuty. Analýza vznikla díky datům získaným z projektů Energetický ekosystém, Komplexní řízení energetiky a EPC vyvíjených právě v projektové kanceláři Smart Prague. 

„Dosud v Praze neexistoval komplexní přehled o energetické náročnosti jednotlivých budov ve vlastnictví města. Získaná data umožňují identifikovat nehospodárné využití energií ve vybraných objektech Prahy a navrhnout systém efektivního energetického managementu, který by mohl být následně využíván pro všechny budovy, jež jsou majetkem hlavního města Prahy,“ říká místopředseda představenstva OICT a ředitel Úseku projektového řízení a fondů Matej Šandor.

Rada hlavního města Prahy také schválila závěrečnou zprávu pilotního projektu Smart Prague Chytrý svoz odpadu. Díky tomuto projektu bylo v české metropoli nainstalováno více než 460 senzorů, které byly umístěny do kontejnerů na tříděný odpad. Aktuální data s informacemi o skutečné zaplněnosti jednotlivých kontejnerů poté byla k dispozici do projektu zapojeným městským částem a rovněž i všem Pražanům prostřednictvím aplikace Moje Praha. Hlavním cílem tohoto projektu bylo vytvoření nástroje, který umožní online dohled stavu zaplněnosti u vytipovaných sběrných nádob na tříděný odpad (papír, plast, čiré sklo, barevné sklo, nápojové kartony a kovové obaly). 

Další projekty souvisejí s podporou rozvoje elektromobility v hlavním městě. Počet registrovaných elektrovozidel v Praze v roce 2020 byl 7 938. Meziroční nárůst je větší než dvě stě procent. Na konci této dekády by mohlo podle některých odhadů po české metropoli jezdit až 200 tisíc elektromobilů. Odpovídá to téměř třetině všech osobních a malých dodávkových aut v Praze.

Významný růst počtu elektromobilů v Praze se předpokládá i v následujících letech, zejména po roce 2025. I z tohoto důvodu se Rada hlavního města rozhodla na konci roku 2019 pověřit OICT přípravou Generelu rozvoje dobíjecí infrastruktury v české metropoli a koordinací budování dobíjecích stanic. OICT připraví dokument, který vychází ze strategických cílů rozvoje dopravy v Praze, poskytne nejpřesnější informace o možnostech rozvoje veřejné dobíjecí sítě v Praze a doporučí nejvhodnější variantu realizace podpory. 

„Základem koncepce je výstavba veřejných dobíjecích bodů pro elektromobily, kterých v roce 2020 bylo v Praze 315, a přitom se očekává, že v roce 2025 bude poptávka více než pětinásobně vyšší. Příprava této koncepce nejen navazuje na snahu města podpořit rozvoj elektromobility, ale zároveň i naplánovat kroky do roku 2030, které by měly pomoci zabránit možným negativním dopadům, které jsou s rozvojem elektromobility spojeny,“ doplnil Matej Šandor.

Projektů souvisejících s rozvojem městské mobility běží v OICT v různém stadiu příprav více. Například v rámci pilotního projektu Čtyřpólové nabíjení elektrobusů se připravuje zavedení elektrobusů se standardizovanou technologií OppCharge (čtyřpólové dobíjení) do provozu systému Pražské integrované dopravy (PID). Jejich zavedení čítá nespočet výhod, jako je třeba snížení hlukové hladiny na trase, komfort cestování nebo třeba nižší emisní znečištění, čímž přímo podporuje neodvratný přechod k čistější dopravě. Cílem dalšího projektu Datová integrace P+R parkovišť ve spádové oblasti Prahy je snížit dopravní zátěž na území hlavního města Prahy prostřednictvím zefektivnění parkování osobních automobilů na P+R parkovištích za hranicemi Prahy. Projekt je zacílen na cestující, kteří využívají při své cestě do hlavního města Prahy prostředky veřejné dopravy. K dosažení vyšší efektivity využití parkovacích míst na parkovištích typu P+R za hranicemi Prahy je nezbytně potřebná datová integrace informací o volných parkovacích místech P+R parkovišť. Tato data se budou v reálném čase přenášet prostřednictvím datové platformy Golemio do aplikací informujících řidiče a cestující. Projekt MaaS iD zase znamená vytvoření nového systému jednotné registrace a platby primárně pro služby mobility v Praze a její spádové oblasti. Inovativní řešení bude spočívat v rozšíření funkcí aplikace PID Lítačka o funkce jednotné registrace uživatelů v rámci ekosystému nabízených forem dopravy (bikesharing, carsharing, taxi apod.) a umožnění platby za využité služby z jednoho místa. Navrhované řešení podporuje koncepčně tvorbu Mobility jako služby (MaaS) v hlavním městě. Dalším projektem je Inteligentní řízení povrchové městské hromadné dopravy. Dopravnímu podniku hlavního města Prahy umožní optimalizovat tramvajový a autobusový provoz podle potřeb cestujících, zajistit přímou komunikaci s řidiči i předávání aktuálních zpráv o přepravě cestujícím. Systém bude součástí kritické infrastruktury pro řízení tramvajové a autobusové dopravy v Praze a krizového plánování integrovaného záchranného systému. 

Dalším významným projektem, který OICT pro Prahu připravuje, je také projekt Autonomní mobility v Praze. V rámci první části projektu zpracujeme technicko-ekonomickou studii realizace pilotního projektu.

„Krédem naší pražské městské společnosti OICT je vytvářet technologickou budoucnost pro lepší život v Praze. Jsem přesvědčený, že nejen v oblasti dopravy v metropoli se nám daří tuto vizi úspěšně naplňovat,“ uzavírá Michal Fišer.